Anděl strážný opravdu existuju

Anděl strážný

První příběh:

Loni můj strejda jel k doktorovi, ale cestou se mu stala ošklivá autonehoda. Jel po Benešovské silnici, nejel rychle, měl mikrospánek.

Před ním jel spolupracovník, který ve zpětném zrcátku viděl co se děje na silnici. Když popojel kousek dál na kopci stála policie, která tam ihned sjela dolů a zavolal záchranný vrtulník. Policistka, která byla na tomto místě a prohlásila, že s nemocnice už po svých nikdy nevyjde. Skoro měsíc ležel v nemocnici v umělém spánku. Ale teď už je vše v pořádku.

Bratranec, když jezdil s babičkou, tak prohlásil, že se neustále modlí, tak prohlásil: Babička se modlí, ale stejně se táta vyboural. Na to moje mamka opáčila, kdyby se nemodlila, tak by tvůj táta nepřežil.

Druhý příběh:

Jednou jsem šla z nádraží, přecházela jsem silnici na křižovatce, kde mi jedno auto dalo přednost. Ale z druhé strany křižovatky se přiřítilo auto, které se tam objevilo z čista jasno, poněvadž jel velmi rychle. Kdybych udělala jen jeden malý krok, už bych byla pod autem. Kdybych neměla anděla strážného, který chtěl, ať jdu pomalu, tak tu asi už dávno nejsem.

Třetí příběh:

S bratranci, dvěma strejdy a rodiči jsme šli kácet stromy v lese. Jenže se nám povedlo jeden strom shodit šatně a zasekl se nám mezi dva další. Tím pádem jsme museli podříznou i ty dva, jenže to chvíli trvalo a jeden z mých strejdů se snažil vyklidit kolem suché spadané větve. Jenže bratranec s tátou začali podřezávat jeden ze stromů a najednou začal padat. Strejda, který o to nějak nezaregistroval a stál tam, kde měli dopadnout tyto stromy. Naštěstí se podíval, kam tyto stromy mají padat a utíkal pryč. Kdyby mu to jeho anděl strážný nevnukl už tu také nemusel být. O hodinu později mladší bratranec začal otravovat svého bráchu, který měl v tu chvíli jinou práci a pomáhal svému tátovi. Staršímu bratranci do toho začal zvonit v kapse telefon a nestíhal dělat tři věci najednou natož hlídat ještě motorovou pilu. Kterou jejich táta přejel traktorem. Naštěstí se nikomu nic nestalo a naši andělé strážní nás ochraňovali.

čtvrtý příběh:

V osmé třídě jsem jela na ozdravný pobyt na hory, ale neuměla jsem lyžovat. Tak mě a ještě pár lidem slíbila, že nás to naučí. Ano, první tři dny jsme se učili lyžovat... Čtvrtý den nás přemlouvala, ať jdeme lyžovat na sjezdovku. Já jí řekla, že se mi tam nechce, ale ona mě přemluvila. Těsně předtím jsem pár spolužákům řekla, že se asi zabiju... Měla jsem od rána divný pocit, že se něco stane. A co se nestalo, asi ve prostředku natáhla a těsně předtím jsem slyšela divný zvuk, jak kdyby se zlámala větev. Přijel ke mě spolužák, sundal mi lyže a snažil se sehnat někoho kdo by mi pomohl. Poněvadž jsem se nemohla postavit. Horské službě oznámili, že mám vykloubené koleno... ta jim uvěřila a mě zajistili, tak jako kdybych měla vykloubené koleno... Přijela jsem do nemocnice a tam se nestačili divit, noha o 10cm kratší, zlámaná stehenní kost... na retgenu mi řekli, že se diví, že jsem žiju, natož že jsem při vědomí. Prý jsem mohla dostat takový šok, že jsem mohla zkolabovat... Neuvěřitelné byl u mě anděl strážný jinak bych tu nebyl...

pátý příběh:

Když jsem byla malá strejda vysázel sad. Jednoho dne někdo přišel, že v sadě jsou zloději. Tak táta, strejda a děda šli zloděje vyhnat. Byla už tma, takže bylo špatně vidět. Všichni si mysleli dle siluet, že zloději mají v rukou obyčejné klacky, kdyby je náhodou někdo vyrušil, aby se s němi poprali. Ale ouha nebylo to obyčejné klacky, ale šlo o střelné zbraně. Zloději se rozhodli, že se vážně budou prát a zčista jasna vyšel výstřel. Nikomu se nic nestalo. Babička zavolala policii a zloděje pochytali. Ať žijí andělé strážní...

Díky za to, že mě neustále ochraňuješ a nejen mě ale i mé blízké… Bez anděla strážněho bychom tu už dávno nebyli... Děkuji, že jsi mě nikdy neopustil, vím že to máš se mnou a svými blízkými těžké.

Anděle Boží
Anděle Boží, strážce můj, - rač vždycky být ochránce můj: - mě vždycky veď a napravuj, - ke všemu dobrému mě vzbuzuj ctnostem svatým mě vyučuj, - ať jsem tak živ jak chce Bůh můj. Tělo, svět, ďábla přemáhám, - na tvá vnuknutí pozor dávám. A tak s tebou ve spojení - ať vytrvám do skonání, - po smrti pak v nebi věčně - chválím Boha ustavičně. - Amen

Andělíčku můj stražníčku, opatruj mi mou dušičku. Duši tělo opatruj andělíčku strážce můj. Svatá Anna sama třetí opatruj nás malé děti: Marušku, Terezku, Verunku, tatínka a maminka, babička a dědečky, strýčky a tetičky a za všechny příbuzné. Amen

Svatý Michaeli archanděli,
chraň nás v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým.
Kníže nebeského vojska,
svrhni božskou mocí do propasti pekelné Satana a zlé duchy,
kteří usilují o zkázu duší. Amen.