"Jde o to, ani ne tak více mít, jako více být." (Karol Wojtyla)

Mají svobodu andělé 3

27. 12. 2011 23:43
Rubrika: kniha O svobodě

Zatím nevíme, který archanděl byl pověřen režií. Něco však víme, něco tušíme.
Nezapomeňte v den po sobotě brzy ráno odvalit kámen od hrobky! Přijde tam bývalá prostitutka, nyní už moje kvalitní sestra, která se však dosud nezbavila některý hysterických reakcí. Přijde si tam pobrečet, tak ať se s tím odvalením kamene neopozdíte. Já už budu i se svým pozemským tělem mimo, ale zůstanou tam moje pohřební plátna, tak to dlouhé prostěradlo ať je hezky složené na jednom místě té kamenné lavice a ta rouška na hlavu ať je hezky složená na druhém konci. Jen ať ti moji podezřívaví apoštolové hezky přemýšlejí! Když ta ubrečená Magdalena přijde ke hrobu, tak si neodpustím s ní zažertovat, ona bude mít holka potom tím větší radost. Schválně budu dělat nevědomého a zeptám se jí, co teda dělá a koho hledá – na hřbitově, a tak brzy zrána. Jsem zvědav, jak na to bude reagovat. Teprve potom se jí představím jako její vzkříšený Mistr a Pán bratr. A potom ji pošlu se zprávou k apoštolům, kteří budou jako vždycky ráno ještě dospávat. Tak ať to všechno klape! To víte, ta neuvěřitelná zpráva poletí světem!
Zodpovědný archanděl podumal a pověřil dva statné andělské chasníky, aby ještě před rozedněním odvalili hrobový kámen. Vrchní archanděl ze sekretariátu pro zvláštní úkoly vybral dva šikovné andělské kluky a prozradil jim hlavní body Kristova scénáře. Pověřil je, aby se to ráno usadili v hrobce a nějak tu ubrečenou Magdalenu uvítali.
Tak jo, však už se nudím, dlouho jsme žádné úkoly nedostali. A když si znií Syn Boží tak trochu vystřelí, tak bychom ten scénář mohli my trochu radostně vylepší. Tako se jí zeptáme, proč brečí? Seš pro? Se ví.
Všechno klapalo, svalnatí andělé odvalili kámen od vchodu a mazaně zůstali stát opodál, ukryti ještě tmou, ale v andělské garderobě si vypůjčili tmavé pláště, aby jejich bělostný andělský šat ve tmě nevsítil a nepůsobil strašidelně. Kluci andělští – jejich jména Bible neuvádí – už ze někdo  dálky uviděli Magdalenu přicházet včas zaujali místa v hrobce na kamenném stolovém výstupku u stěny. Uvítali ji domluveným radostným dotazem jenže tady se přepočítali. Neměli ještě žádnou zkušenost s ubrečenou ženskou, která pro své slzy a bol nevidí a neslyší. Když uviděla prázdné místo, vykřikla, že někdo jejího Spasitele ukradl. Teprve Ježíš sám když ji oslovil jménem, jí otevřel oči a zarazil její slzy. A kluci andělský pak dostali do svého šéfa, že si moc troufali zpestřit scénář a že situaci nezvládli. Tak je vidět, že i v tom nebi je umělecká svoboda.
Nemají ti andělé vždycky jen příjemné úkoly. Pro nás lidi je asi nehorší představa takzvaných andělů smrti. Například nám líčí První kniha letopisů, jak po Davidovu hříchu Hospodin seslal na zem jako trest mor a  - Hospodinův anděl bude šíři zkázu… Hospodin shlédl a pojala ho hrůza nad tím zlem a řekl andělu, který šířil zkázu:“ dost, už přestaň. Hospodinův anděl stál právě u humna Omána Jebusejského. David se rozhlédl a viděl anděla, jak má v ruce tasený meč.
Zajímavý výklad svobody andělů máme také v 6. Kapitole knihy Soudců. Hospodin tu dal jednomu z andělů konkrétní úkol: nějak přesvědčit Gedeona, že Hospodin je skutečně na jeho straně a že  právě jeho vybral k úkolu osvobodil Izrael do Midjánců. Nějak. Ale neřekl jak. To už je v řámci svobody na andělu samotném. V ekumenickém překladu čteme, že Gedeon předkládá Božímu andělu k uctění, k pohoštění pokrm: kůzle, nekvašené chleby a polévku (vývar). Anděl s tím souhlasí a trpělivě čeká, až bude jídlo hotové. Pak nařídí Gedeonovi, aby maso a chleby položil na skálu a polévku aby vili. Všude ve Starém zákoně. Je oheň důkazem, že Bůh je oběť přijímá. Anděl se dotkl hrotem své hole masa a nekvašených placek na skále a oheň to strávil – důkaz, že Hospodin, oběť přijímá. Polévka zůstala vylita. Buď tedy v nebi zásadně polévky nevaří, anebo je tomuto andělu polévka nechutná. Vždyť to musel být urážka Gedeona nebo jeho kuchařky! Dovedu si představit, že byla tomuto andělu při jeho referátu v nebeském sekretariátu tato neúcta k jistě kvalitní polévce vytknuta, možná mu byly i sražen prémie. Troufali bychom si my při nějakém slavnostním obědě, speciálně pro nás připraveném, odmítnou polévku, a dokonce dát pokyn, aby ji vylili? Zdá se tedy, že jsou i někteří andělé v rámci svobody v jídle vybíraví – ovšem je taky pravda, že ještě tenkrát neznali Kristovu výzvu: Jezte, co vám předložím. Podrobnosti se víme až na věčnosti. Všichni. I překladatelé Bible – někteří (např. Hejčl )totiž tento text překládají trochu jinak – polévka nebyla vylita, ale bylo jí polito obětované maso a nekvašené chleby a ty pak, ač namočené. Shořely ohněm ze skály. Pokuse se potvrdí tahle verze, anděl o prémie nepřišel a ještě dostal zvláštní pochvaly za skvěle splněný úkol.
Že byly a jsou na světe epidemie, to je skutečností ale pro nás je snazší tu hrůzu masového umírání na bacily než na rozumné bytosti se svobodou vůli. Jenže i ty bacily a viry polní vůli Boží a je skutečností, že při žádné epidemii nezahynuli všichni lidé, vždycky někdo přežil! Náhodou? A každá epidemie vzniká většinou náhle a také zas náhle končí. Náhodou? Samozřejmě, že se najde nějaké vědecké vysvětlení, třebas virulencí bacilů – ale proč, kdy a kde? Jestli je to tedy všechno řízena není to záležisto těchto bolavých událostí andělům. Tito andělé musí zřejmě mít i školení bakteriologické a epidemiologické, ale především dost přesný příkaz Boží. Jestli si mohou připravit i vlastní scénář a jistou svou úpravu – to se dovíme až tam nahoře. Musí nám však být zásadně jasná jedna věc, pokud připustíme tuto biblickou koncepci: je jenom jeden život, a to s dvěma fázemi, pozemskou a posmrtnou. Tudíž smrt v naší lidské terminologii je jen přechodem nebo převedením z jedné fáze života do druhé fáze. Bacily, viry nádorové buňky a jiné příčiny nebo prostředky tohoto přechodu jsou jen lidským a rádoby vědeckým vysvětlením. Při pohledu shora to vypadá všechno jinak a ti, kteří jsou už nahoře v nebeském království, se radují a děkuji za ten třebas i bolavý přechod do radosti věčné. Kniha Zjevení nám líčí bolavá řešení pozemských historických situací, ale také zpěv – společný zpěv andělů a lidi: to jsou ti, kteří přicházejí z velkého soužení, roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi. Jsou před Božím trůnem a ve dne v noci mu slouží v jeho chrámě.

Z knihy: O svobodě, Ladislav Kubíček

 




Zobrazeno 2382×

Komentáře

Invisible

Na věčnosti se dozvíme věcí, jéje :)
Hlavně, abychom se tam dostali ;)

děsítko

jo to mas pravdu...

Zobrazit 14 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková