Učení na zápočet

V poslední době toho po nás chtějí ve škole čím dál tím víc... Ale to je normální začíná zkouškové období...

Jeden z mích zápočtů byl z angličtiny... Já a angličtina, nikdy tato kombinace nešla dohromady...

Už od základky jsem chodila na různé doučování. Občas jsem měla pocit, že tohle nikdy nepůjde...

O maturitě jsem se děsila, jak tohle může dopadnout.... Nakonec jsem i z angličtiny odmaturovala a vytáhla jsem si otázku, o které jsem nevěděla, co mám povídat... Nakonec jsem tam i něco řekla...

Teď při zkouškách na vysokou školu byla opět angličtina... Do teď nechápu, jak jsem ten test mohla napsat...

Ale to ještě není všechno... Při nástupu na vysokou jsem si měli vybrat úroveň jazyka, kterou chceme, ale podmínka byla, že nejnižší může být B1... Tak jsem si v duchu říkala, že to bude strašné, co tam budu dělat vždyť jim nebudu rozumět... Profesorka nám navrhla, pokud nám to nepůjde, že se můžeme přepsat na nižší úroveň. Uvažovala jsem o tom první tři hodiny, ale nakonec jsem zde zůstala, všichni jsem totiž vypadali, že nic neumíme... I spolužačky ze střední mě přesvědčovaly, ať zůstane, kde jsem, že je to jednoduchý...

Přišel den, kdy jsem měla psát zápočtový test... Měli jsem na něj dva pokusy... Moc jsem se na něj neučila, poněvadž to co jsem probírali jsem už brali na střední, ale občas se tam objevily i nové věci... Ale nikdo jsem nevěděli, co se máme vlastně učit...

Profesorka přišla do třídy a prohlásila, že si nejdříve pustíme poslech a ať napíšeme pár vět... Tak jsem si říkala děj se vůle Boží...

Po dopsání tohohle testu jsem si říkala, zda tohle udělám tak to bude zázrak a musí při mě stát všichni svatí, jinak si to nedovedu představit...

Po třech dnech se podívám na internet na výsledky a první věta byla k úspěšnosti potřebujete 65%. Sjedu k svému jménu a koukám, nechápu, vidím číslo 66%.

Pro mě naprosto nepochopitelné, čekala jsem že tam bude číslo 64% a méně...

Opravdu při mě stáli všichni svatí, jinak si tenhle výsledek nedovedu představit...

Před každým tímto testem či zkoušením jsem se svěřila Pánu Bohu a svým patronům, aby mi pomohli. Prosila jsem je o pomoc a vždycky mi pomohli...

Člověk musí věřit v pomoc Pána Boha, protože pokud se mu nesvěří, nikdy nemůže nic zvládnout, ve dvou se to vždycky lépe táhle... ;-)

Svěřujme mu všechny naše starosti a on nám vždy nějakým způsobem pomůže nebo odpoví…

V poslední době mi posílá do cesty naprosto úžasné lidi, kteří dokáží člověka povzbudit, poradit…