Novoroční pastýřský list arcibiskupa pražského

2.1.2012, 09:02

Při bohoslužbách 1. ledna 2012 byl v kostelech pražské arcidiecéze čten pastýřský list pražského arcibiskupa Dominika Duky OP.

Drazí spolubratři kněží a jáhni, milí řeholníci a řeholní sestry, sestry a bratři,

den, kdy roční úsek času a zároveň i svých životů svěřujeme ochraně Panny Marie, je vhodný k tomu, abych Vás pozdravil. Hodí se rovněž k tomu, abych Vám všem poděkoval za práci, námahu, finanční podporu a především za modlitby, jimiž jste přispěli k tomu, z čeho máme všichni zaslouženě radost. Uplynulý rok jsme věnovali oslavě přemyslovské princezny, sv. Anežky České. Přineslo to celku diecéze, ale především Vám, věřícím, mnoho plodů při krásných liturgických slavnostech, při poutích, výstavách, koncertech a znovu zdůrazňuji, také v osobních tichých modlitbách. Oslavy sv. Anežky nalezly širokou odezvu v celé společnosti a mnoha akcí se s velkým zaujetím zúčastnily možná tisíce našich občanů, kteří s námi nesdílejí víru ve zmrtvýchvstalého Krista, ale sdílejí s námi úctu k mnoha duchovním hodnotám a tradicím a také lásku ke společné vlasti. Lípy zasazené na paměť Anežčinu a její sochy vztyčené k její poctě o tom svědčí jasně. Oživila se také práce charity, která nás dobře reprezentuje doma vůči celku společnosti a náš stát na mezinárodním fóru. Zvlášť radostně vítám zájem dětí a škol a je spravedlivé poděkovat učitelům i ministerstvům školství a kultury za jejich přínos k oslavám. Probudil se nově i odborný zájem o postavu a dobu sv. Anežky a otevřely se nové pohledy na naše dějiny. Za to patří dík akademické obci.

Není nadsázkou, když řeknu, že jsme byli v rámci těchto oslav svědky jakéhosi procitnutí a pozitivního pohybu. Procitnutí může být dáno současným ekonomickým tlakem, ale pozitivní hnutí přichází odjinud. Naše společnost prochází s celou Evropou obtížným údobím ekonomické krize a daleko vážnější a dlouhodobější krize mravní. Není sporu o tom, že neblahá hospodářská situace byla způsobena a je zesilována jednáním jednotlivců i celých skupin lidí, kteří se odklánějí od věcného a mravného života. Jedni chtějí vydělat víc a víc a dopouštějí se nezodpovědných riskantních kroků ve svých spekulacích. Druzí zneužívají nejednou velmi sobecky výdaje státu na sociální potřeby a chtějí z nich urvat co nejvíc, aniž by se přičinili svou prací o zvýšení národního důchodu. Obě skupiny jednají nakonec stejně a ještě svalují vinu a zodpovědnost na ty druhé. Čím víc doléhají důsledky krize, tím víc se ozývají právě ty chyby, které ji způsobily. Nevídaně roste chamtivost, závist a agresivita. Před těmito jevy – a nyní mluvím k celé společnosti – naléhavě varuji.

Každá mravní krize společnosti vzniká v jednotlivých rodinách. Na rodiny, a to i nevinné, pak dopadnou její nejtěžší důsledky. Evropa má problémy především proto, že zpochybnila a podrývá klasickou rodinu. Společnost bez stabilních rodin nemůže obstát a tzv. registrované partnerství nepřinese novou generaci. Děti bez jednoho z rodičů vyrůstají v rámci, kde se neseznámí s jedním z podstatných znaků společnosti jako celku. V jejich výchově chybí buď mužský, nebo ženský prvek. Děti rozvedených rodičů ztratí smysl pro přirozenou autoritu atd., atd. Děti, kterým se rodiče nevěnují, vyrůstají bez nejdůležitější složky výchovy – rodičovské lásky. Mohou být samostatné, ale chybí jim smysl pro sociální rozměr. Na křesťanech v současné době leží dnes kromě běžných úkolů zdravého soužití v rodině a péče o domov navíc těžký úkol ukázat, že právě to je přirozené, krásné a přináší to radost. Jsou to křesťanské rodiny, kdo musí obhájit lásku před sexem, nebo chcete-li heterogenní sexualitu před ponižující a devastující sobeckou pudovostí. Je velmi pravděpodobné, že Vás za Váš správný přístup k životu bude okolí hanobit, bude se Vám posmívat a možná i škodit. Život křesťana je tím provázen od počátku, víme to. Řekl nám to sám Pán.

Buďte stateční. Statečností křesťanů se ostatně budeme v letošním roce, který je druhým rokem v přípravě na velké cyrilometodějské výročí, zabývat v jeho duchovním tématu. Po loňském roce křtu následuje rok sv. biřmování. Je to svátost křesťanské dospělosti a vědomí zodpovědnosti. Je to svatodušní svátost, která nás vybavuje všemi dary svatého Ducha, který vane, kde chce, proniká vším, očišťuje a pálí jako Pravda, posiluje a utěšuje jako Láska. Bůh Otec i Syn v jednotě svatého Ducha žije a kraluje na věky věků. V jeho jménu Vám a všem, kdo jsou Vám drazí, také žehnám.

Do nového roku Vám společně s generálním vikářem Mons. Michaelem Slavíkem a otci biskupy Václavem a Karlem přeji Boží požehnání na přímluvu Matky Boží a patronky manželů a rodin sv. Zdislavy.

Váš

+ Dominik Duka OP, arcibiskup pražský

http://www.apha.cz/novorocni-pastyrsky-list-arcibiskupa-prazskeho/