Moje zkouškové období

Zkouškové období mi začala druhý týden v lednu. Čekaly mě 4 zkoušky, díky tomu, že pátou zkoušku jsme mohli dostat za vypracované seminární práce, poznávačku z plevelů a zápočtového testu. Mno byl to boj, ale test jsem napsala a nemusela ke zkoušce.
Nevím jak to, ale všechny zkoušky jsem udělala nějakou divnou záhadou, do teď nechápu, jak je možný, že jsem vůbec ty zkoušky udělala.
Nevím, zda to byla vůle Boží, ale vím jistě, že tahle škola mě baví... Narozdíl o té, co jsem do ní chodila minulý rok a nebylo možné těmi se prokousat zápočtovými testy, natož se vůbec dostat ke zkouškám...
Ví, ale jedno a to že zkouškové období jsem přežila jen díky modlitbě:
Svatý Josefe Kopertinský, příteli studentů a přímluvce těch, co skládají zkoušky, přicházím, abych tě prosil o pomoc v mém studiu. Ty znáš ze své vlastní zkušenosti, jak velký neklid doprovází studijní úsilí a jak je jednoduché ztratit orientaci v množství intelektuálních otázek nebo se nechat znechutit. Ty, jenž jsi byl ve studiu a při zkouškách Bohem zázračně podporován, abys byl připuštěn ke kněžskému svěcení, vypros u Boha světlo pro můj rozum a sílu pro mou vůli. ty, jenž jsi zcela konkrétním způsobem zakusil mateřskou pomoc Panny Marie, Matky Moudrosti, pros Ji za mne, abych mohl šťastně překonat všechny studijní těžkosti. Svou důvěru ve Tvou přímluvu spojuji s pevným rozhodnutím žít jako člověk skutečně věřící. Amen. (https://mrjatko.signaly.cz/1201/modlitba-studenta)

A růženci, který jsem se modlila, když jsem sem byla zoufalá a nevěděla, co dělat dál... Hodně mě posilovala v té beznaději, která se ve mě zmítala. Dřív jsem se ho nemodlila vůbec, ale nevím, proč ale v říjnu byl měsíc modlení růžence, tak jsem se rozhodla se ho naučit a začít se ho modlit... O zkouškovém období jsem se dokonce naučila další tajemství radostného růžence...

V mém studiu mě podporovali i mí spolužáci, za co jsem jim strašně moc vděčná. Nevím proč ale od jednoho jsem se ve zkouškovým období dozvěděla, že jsem na sebe moc přísná a od druhého, že jsem pesimista. Nevím, zda je to pravda, či nikoli, ale asi na tom něco bude...

Ale také mě hodně pomohly modlitby mých přátel tady na signálech a za ty vám upřímě děkuji... Poněvadž bez těch by to nešlo...

Po zkoušce jsem jela na Jungmannovo náměstí k Paulínkám, kde jsem si koupila dvě knížky - Velké tajemství manželství jako umělecké dílo a Život největší umělecké dílo od Ladislava Kubíčka... Pak jsem zašla do kostela, kde jsem poděkovala Bohu za ty užasné lidi, kteří mě obklopují, ať už tady na signálech nebo ve škole...

 Když jsem dorazila domů, měli jsem mít zkoušku naší kapelky a zamrzela mě reakce některých lidí. Zeptala jsem se na to, zda by nešly zkoušky přesunou na jiný den, poněvadž teď budu mít nový rozvrh a ve čtvrtek se budu domů vracet na osmou večer a zkoušky nebudu stíhat. Dostala jsem odpověď od klávesáka, že on jindy nemůže, lépe řečeno nechce, že si chce udělat i čas pro svou rodinu (jeho manželka je těhotná a chodí do scholy také).
Nevím myslela jsem, že se dá domluvit vždycky všechno, pokud člověk chce, ale ta se asi už holt nedá nic dělat.. :'(
Tak asi flétnu zabalim do futrálu a k mojí smůle si už asi moc nezahraju, co se dá dělat...  :'(